Výpovědi studentů: "Co pro mne znamená studium Principů života?"

U mne je to celkem jednoduché. Znamená to pro mne velký posun v mém životě, opuštění mých starých nevyhovujících návyků a stereotypů. Rozšiřuje mi to možnosti vědění a poznání a chuť zkoušet v životě nové věci, o kterých jsem dřív ani netušil, že jsou. Když to napíšu zjednodušeně, tak Principy života mi otevřely oči. Znovu jsem prohlédl a dělám to, co chci dělat, rozvíjím svůj potenciál. Řekněme, že se v životě opravdu posunuji. Připadám si, že kdybych svůj život řídil dál tak, jak jsem ho řídil, tak bych nebyl šťastný. Každopádně se mi vrátila chuť do života a řekl bych, že se mi i daří.
Jiří Zdražil
 
Studium Principů života mi změnilo život. Učím se dívat na život a dění kolem sebe jinak. Moc jsem zpočátku nevěřila tomu, co se učíme, ale zjišťuji čím dál víc nejen to, že principy fungují, ale pokud je dodržuji, tak mi přinášejí víc radosti a uspokojení, než bych očekávala.
Pociťuji, že jsem se změnila. Zklidnila jsem se a zpomalila jsem své  životní tempo a má to vliv nejen  na mou práci, ale také na vztahy v rodině.  A o to mi šlo…
Pomalu se zbavuji svých "nočních můr", depresí, protože s novými pohledy na jednání lidí jsem se naučila je brát jinak. Ne vztahovačně, ale tak, že v daném okamžiku každý z nás dělá to nejlepší, co umí. Někdy se mi daří, někdy ne, ale už je to o poznání radostnější. Čím dál častěji sedím v sedle a  řídím si svůj život, a taky se čím dál častěji cítím jako král, tj. pánem sama sebe. Je to  nádherný pocit.
Jarmila Ledvinková

Principy života jsou pro mě velkou a nesmírně užitečnou inspirací jak chápat svět, svůj život, vztahy... Čtvrtým rokem studuju filozofii na VŠ a zatím žádný myšlenkový systém mě neoslovil tolik jako PŽ. Nyní je to víc než rok, co studuju PŽ a musím říct, že ten jeden rok mi dal mnohem, mnohem více než 4 roky studia filosofie. Ne že by to bylo úplně nezajímavé, ale univerzitní filosofie mi připadá tak žalostně málo "výživná" (=použitelná pro život, zajímavá...) ve srovnání s principama...jsem hrozně ráda, že jsem nezůstala jen u ní a dostala jsem se k PŽ.
Hana D.

Semináře Principů života by měly patřit mezi všeobecné vzdělání všech lidí.
Ivana Brlicová
 
Co pro mne znamenají Principy života? Krátká odpověď je: Strašně moc!
Dlouhá odpověď: Studium PŽ pro mě znamená jednu z nejvíce vzrušujících záležitostí v mém životě. Jednu z nejdůležitějších, přinejmenším v posledních 20 letech.
Takhle se musel cítit Albert Einstein, když byl na stopě teorie relativity.  Najednou začalo všechno do sebe zapadat a dávat smysl a rovnice, které sestavil, vycházely a skutečnost je potvrzovala.
Mám za sebou 4 semináře, takže jsem spíš na začátku než pokročilá, ne vždy se mi daří vyznat se ve svých pocitech a motivacích, ale i tak je můj život jiný než "před Principy". Probudila jsem se z polospánku, ve kterém jsem žila jen napůl, zbavila se pár fobií, mám pocit, že mi ožilo IQ, ale spíš to bude zvýšené sebevědomí. Cítím se lépe mezi lidmi.
Když si vzpomínám na sebe v mladičkém věku, strašně jsem se uměla těšit na cokoliv a z čehokoliv, málokdy jsem měla strach, nebála se o sobě rozhodovat, věřila jsem, že věci, které podnikám, ať budou jakkoli obtížné, nakonec dobře dopadnou. Možná si minulost idealizuji, ale určitě jsou tohle věci, které mi už strašně  dlouho scházely a které se ke mně díky Principům začínají vracet.
Je to nádherný pocit optimismu, síly a vědomí, že můj život je v mých rukách, a není to pasivní produkt vnějších vlivů a omezení.
Hedvika Šimíčková  
 
Je to jedna z nejúžasnějších věcí v životě, co jsem prožila a prožívám. Konečně jsem porozuměla svému životu, své minulosti a začala jsem žít svůj život. Vytvářím si a žiji svůj život sama, přestala jsem dělat "hodnou holku", která je závislá na rodičích, manželovi atd.a naplňuje jejich neuskutečněné ideály, sny. Je to opravdu moc zajímavé - dá se říct dobrodružství, které ale řídím já sama.
Ildikó Nagy
 
Mé první setkání s Principy života bylo prostřednictvím schůzky s tekajenkou asi měsíc před porodem druhého dítěte. První porod nebyl přes veškerou mou snahu ani přirozený, natož příjemný a málem skončil tragicky. Stačilo dvě hodiny hledat souvislosti, odhalit, co té přirozenosti stálo v cestě a z druhého porodu se stal nádherný zážitek! Nic, co by mi pomohlo tak efektivně řešit vlastní problémy, jsem dosud nepoznala.
Na všech čtyřech kurzech, které jsem zatím absolvovala, jsem se toho dozvěděla spoustu. Jistě znáte ten pocit, že něco slyšíte a je vám jasné, že je to právě takto! Jako byste to už také dávno mohli vědět, kdybyste si to dali do souvislostí. Jenže ono by to zabralo spoustu energie, kterou můžu teď věnovat něčemu jinému. Třeba těm informacím, které mne tak bytostně od začátku nenapadnou, dokonce si jich někdy ani zpočátku nevšimnu. A právě při nesrovnalostech obvykle nacházím poklady, které mi výrazně obohacují život. Nic se nestane jen tak samo od sebe, a když hledám, tak i můžu najít. Principy pro mne znamenají užitečnou mapu, zobrazující nástrahy a možné cesty k místu, na které se chci dostat, a to vše ve světě, kde žiji. Souhlasím s Jeanem Baudrillardem, že máme čím dál více informací a čím dál méně významů. Právě Principy plno významů předkládají, ale hlavně učí, jak si je z informací sami vytvořit. Díky těmto významům a souvislostem se mnohdy ohrožující chaotický svět krůček po krůčku mění v atraktivní místo pro život, který lze žít podle vlastních představ.
Dita Vávrová, 4 PŽ
 
Objevila jsem nový předmět, který stojí za to studovat. ŽIVOT.
Začínám  rozumět  tomu,  co  se  ve  mně a kolem  mne děje.  Jako kdyby  se mi odkrývaly nové a nové  znaky v textu, který začínám víc a víc chápat. A ještě k tomu se podílím na jeho vytváření. Vidím, že je neustále co vylepšovat. Žiji.
Petra P.
 
Co mně přinesl první seminář Principů života?
Začal jsem jinak přemýšlet a uvažovat o běžných věcech.
Začal jsem jinak přemýšlet o věcech, o kterých jsem dříve vůbec neuvažoval a vůbec si takové myšlenky nepřipouštěl!
Začal jsem používat pocity a city (chlapi je přece nepotřebují a vůbec si je nepřipouští!).
Začal jsem skutečně věřit, že pomoci si můžu jedině já sám, a to zevnitř ( i když to ještě neumím).
Principy života jsou něco, co tu moc chybí.
Stanislav Čejda
 
Studium Principů života mi přináší bližší poznání a porozumění sobě sama. Občas si připadám, že ze sebe strhávám těžké okovy a daleko víc chápu souvislosti, proč dělám to, co dělám. Principy mi ukazují cestu, jak žít "jinak" ...  tak, aby to bylo tak,  jak si to já sama v hloubi své duše, představuji a čemu věřím.
M.I. - PŽ 9
 
Cítila jsem to tak, a stále ještě cítím, že mě setkání s Principy "probralo" k životu. Ze všeho nejdřív mě napadlo, že Principy života jsou ŽIVÁ VODA PRO MRTVÉ SRDCE. Ale teď to vnímám tak, že Principy života mohou být „živou vodou pro každé srdce".
Zdeňka Poncarová
 
S každým dalším seminářem beru zodpovědnost za další části svého života, takže o nich mohu konečně rozhodovat ke své vlastní spokojenosti, a ne přehazovat zodpovědnost na někoho jiného a pak si stěžovat nebo být obětí situací. Což dá sice práci, ale když se mi to daří, tak se v konečném výsledku cítím silná a sama sebe si víc vážím.
Filozofie Principů života mi přinesla velkou novinu – jak důležité jsou pocity, že bez naslouchání jim se nedostanu dál. Je to velmi úlevné, protože s nimi má život naprosto nový rozměr, pomáhají mi v rozhodování, a hlavně se učím vnímat, kudy chci ve svém životě jít. Začínám vidět, že život je opravdu můj, že jen já mohu vědět, co je pro mě nejlepší a že se ve mně skrývají možnosti, které chci objevit.
Řekla bych, že více věcí mi najednou dává smysl a cítím tu naději a šanci, co všechno může být dál, když se nezastavím a budu se dobře poslouchat.
Eva Slejšková
 
Principy života by se měly učit už na základní škole.
Tomáš Svoboda

Když mi zemřel můj syn, kterému bylo 23 let, tak jsem přemýšlela o tom, zda vůbec chci žít. Dnes, půl roku poté, mám po třetím semináři Principů života a každé ráno se těším a říkám si "hurá do života".
Hana Slámová, 48let, konstruktérka.
 
To nejdůležitější, co nalézám ve filozofii Principů života,  jsou odpovědi na zatím všechny moje otázky týkající se života - jak ho žít, jaký má smysl atd. Odpovědi, které mi tato filozofie dává, jsou tak praktické, že se díky nim učím tvořit si život podle svého, a proto mě baví. Od té doby, co studuji Principy života, se můj život změnil k lepšímu tak, jak jsem si to na začátku vůbec nedokázala představit.
Milena Šálovská
 
Moje spolužačka mi jednou moudře poradila: Musíš žít a užívat si každý den. No, to je fajn, ale jak se to dělá? Očekávala jsem návod, ale žádný jsem nedostala. A tak po letech tápání, potýkání se s fobiemi, rozpory mezi tím, že bych měla být spokojená, ale vlastně nejsem, jsem narazila na Principy života.
Možná, že narazily ony do mne. A hurá!!!!, konečně jsem objevila "to pravé ořechové". Učit se vyznat se ve svých pocitech, lépe rozumět věcem, které se kolem mne dějí, a hlavně těm, které se dějí ve mně. Pochopit, že ne "oni", ale já mám v ruce klíč ke spokojenějšímu životu, je někdy dost dřina, ale výsledky rozhodně stojí za to.
Jitka L. - po 7. semináři
 
Po absolvování seminářů Principů života se mi změnil a stále mění pohled na svět, způsob myšlení i žebříček hodnot. Například mě přestává trápit nízké sebevědomí, s tím jsem měla spojené problémy s jídlem a váhou, trpěla jsem bulimií, což už je pro mne dávná minulost. Snažím se budovat pěkné vztahy s rodinou, manželem i okolím a nehroutit se, když přijde jakýkoliv problém, protože vím, že najdu řešení. Po zvládnutí velkých problémů, mám nyní pocit, že si "jen" vylepšuji už tak dost pěkný život a zajímá mě, kde budu za dalších pár let, když to, co se běžně řeší celý život, lze s přístupem, jaký nabízí Principy, a ochotou měnit se, zvládnout za pár let.
Iva S.
 
Mně Principy života zachránily život. Zachránily, protože jsem si konečně začala uvědomovat, jak  svůj  život promarňuji. Pořád jsem se hnala za spokojeností, která byla založená na tom, že musím všechno znát a umět, dobře vydělávat, být silná, mít skvělé manželství, dobrá máma. Nároky na sebe i na druhé byly velké. Zkrátka být dokonalá. Vůbec mi přitom nedocházelo, že se vlastně pokouším být dokonalým živým strojem, který je odtržený od vlastního života. Postupně opouštím soutěživost  spolu s představou, že musím všechno sama zvládnout a vydržet. Učím se přiznávat, co všechno neznám, neumím. Učím se zabývat především tím, co mě opravdu baví a v čem jsem dobrá. To mi umožňuje navazovat upřímné vztahy. Vztahy  založené vlastně na spolupráci, a ne na tom, v čem je kdo lepší či horší. Je pro mne příjemné zjištění, že se mi s mou nedokonalostí žije lépe, radostněji. 
Věra Vačkářová
 
Studium Principů života je pro mne ukazatelem, jak si vytvořit život a budoucnost dle svých představ a díky Principům života jsem si uvědomila, že vše je jen na mně… A jaký si život udělám, takový ho budu mít. A to je fajn.
Vlaďka Humpolíková    
 
Principy života mi umožňují vnímat věci v širších souvislostech, díky nim se učím zastavit se a zamyslet se nad sebou, nad svým jednáním, a také nad jeho výsledky. Učím se, jak porozumět sama sobě, svým motivacím, hodnotám, rozhodnutím i jednání. Řadu věcí ve svém životě jsem si dříve neuvědomovala nebo je raději považovala za nepodstatné, abych se vyhnula jejich řešení. Dnes mohu říci, že mnohé z nich už jsou uzavřené a za mnou. Konkrétně největší změny pociťuji ve vztazích se svými nejbližšími. Ale také vím, že je ještě mnoho věcí, které jsou stále přede mnou.
Ludmila Zíchová  
 
To, co se  mi  jeví  jako nejdůležitější, je odhalení,  jak zkreslené a pokřivené vnímání světa a  toho,  jak funguje,  jsem měla,  a ještě v mnohých věcech mám. Že jsou to hodně nesmyslné věci, které se stále vynořují, a tudíž pořád je co opravovat.
Lenka Břešťanová
 
Když rekapituluji, co se v mém životě změnilo díky tomu, že se zabývám Principy života, tak jedno z nejdůležitějších poznání je, že se mi věci nedějí, ale že si je sama nějak tvořím. Nevím vždycky úplně přesně, jak to dělám, ale to poznání, že v tom mám prsty, a tím pádem to taky můžu změnit, když se mi výsledek nelíbí, přináší větší svobodu. Nejsem pak totiž ve vleku jiných lidí či událostí, kdy si připadám bezmocná, ale naopak já konám a mám moc nad svým životem. Když přijmu odpovědnost i za své činy, které skončily neúspěchem (což mi nebývá zrovna příjemné), tak mám potom možnost zkusit to udělat nějak jinak, aby to dopadlo tak, jak chci. A to se mi líbí.
Principy života mě učí pracovat nejen s rozumovými nástroji, ale taky s pocity. To jsem se nikdy dřív neučila, spíš jsem byla vedená k jejich potlačování. Tím pádem jsem vlastně vůbec nevěděla, jak s nimi zacházet. Poslední dobou zjišťuji, že pocity jsou stejně důležité jako myšlenky, a když jim věnuji pozornost a snažím se je pochopit, tak se sama o sobě i o světě okolo dozvídám víc věcí.
Další důležitá věc, kterou jsem díky Principům života pochopila, je to, že být jiná než ostatní je v pořádku. Svoji jedinečnost či výjimečnost jsem si uvědomovala už dříve, ale často jsem to brala jako svého druhu nevýhodu, která mi znemožňovala zařadit se do nějakého "stáda" a splynout tam s ostatními. To splynutí s davem jsem považovala za  bezpečné a výhodné. Teď vidím, že zařazení se do "stáda poslušných oveček" vyžaduje popření vlastní jedinečnosti a ke spokojenosti to nevede. S jedinečností souvisí taky přednosti a nedostatky. Mám pocit, že odjakživa jsem byla vedená k tomu svoje přednosti dávat najevo, ale svoje nedostatky skrývat. Teď začínám chápat, že moje nedostatky (něco neumím, nebaví mě to, nerozumím tomu) otevírají v mém životě prostor pro jiné lidi, kteří tak mohou uplatnit svoje přednosti právě tam, kde já nestačím. A tohle vede ke vzájemně výhodné spolupráci. Je to velká úleva, když nemusím všechno dělat sama.
Dominika Benešová
 
Díky Principům života si kladu otázky, které bych si jinak nekladla a díky tomu nacházím řešení v takových životních situacích, na které bych předtím prostě neměla potenciál.
Ilona Dratvová
 
Mám za sebou pět seminářů Principů života. Stále řeším problémy, které mě doprovázejí, stále "se mi stávají" věci, u kterých bych si mohla říct, a dříve jsem si i řekla, proč mně, proč zrovna já? Dneska už vím, že se mi ty věci nestávají, že si je sama vytvářím.
Jednu věc vím - jsem daleko klidnější. Přemýšlela jsem nad tím, proč jsem klidnější, když „nemilé“ situace v životě mám stále. Uvědomila jsem si,  že já ovlivňuji svůj život a na mně záleží, jaký ho budu mít. Spoustu let jsem hledala odpovědi na otázky, které jsem měla. Přečetla jsem mraky knih o pozitivním myšlení, zabývala jsem se různými esoterickými vědami, prošla Reiki…atd. Ve všech těchto obrazech (pohledech) bylo něco, co mě oslovilo a s čímž jsem se i ztotožnila, ale NIKDY jsem v nich nenašla to, co jsem hledala. Měla jsem pocit, že nemůžu zcela ovlivnit svůj život, že je tam vždy něco "vyššího". Možná, že jsem ani nechtěla vědomě převzít odpovědnost za svoje činy.
Byla jsem nespokojená se svým životem a byla jsem vnitřně nešťastná, protože události, které se mi stávaly, jsem nedokázala pochopit. A čím jsem byla starší, tím jsem tyto situace daleko hůř snášela. Nechápala jsem, proč se mi to stává, když žiji relativně normální život, chodím do práce, snažím se žít…  
Opravdu jsem se ve chvíli uvědomění zastyděla za to, že jsem se považovala za chudáčka, kterému se v životě stává jen to nejhorší.
Práce na sobě sama je závazek na celý život a ještě možná dále. Vědomí, že mohu věci ovlivnit, mě uklidňuje a dává motivaci jít dál a objevovat. Děkuji za tuto možnost, za skvělé praktické semináře a pohled na život.
Veronika, narozena  1980
 
Principy života pro mne znamenají odpovědi na moje otázky, potvrzení vlastních domněnek, ale i cestu, jak  žít  život lépe. Poslední dobou zjišťuji, že je to i cesta, jak žít život doopravdy.
Každý seminář mi  přináší další  a další OBJEVY. Otevírám spoustu  dveří a baví mě to. Mám pocit, že někam jdu.
Katka Kvasnicová
 
Na otázku, co mi přináší studium Principu života, mám jednoduchou odpověď. Od té doby, co jsem začala studovat Principy života, jsem začala zase znova žít a dělat věci, o kterých jsem dříve jen snila. Abych to trochu vysvětlila, před několika lety jsem upadla do šedi každodenních starostí, nefunkčního partnerského vztahu a rozhodla se ten svůj život protrpět a nějakým způsobem přežít. Před rokem a půl jsem začala studovat Principy života a můj život nabral úplně jiný směr a získal  mnohem vyšší kvalitu. Už si nehledám důvody a výmluvy, proč to nejde, ale snažím se vždy najit způsob, jak to udělat, abych se dostala ke svému cíli. Můj život se stal mnohem barevnější, živější, příjemnější, je za tím sice kus tvrdé práce, ale ta stojí za to.
Zajímavé je pozorovat reakce okolí na mne. Zpočátku byli lidé zmateni a nevěděli, co se děje, protože já jsem se najednou začala chovat jinak a konečně jsem začala být sama sebou. Ale v poslední době moje vztahy  začínají nabývat takových hodnot, o kterých jsem ani netušila,  že existují. Uvědomila jsem si, jak důležitý a drahocenný je v našem životě partner, a tudíž názor opačného pohlaví, protože ten my ženy nikdy nevymyslíme, i kdybychom se sebevíc snažily.
Jsem moc ráda, že jsem se dozvěděla o těchto seminářích a že je můžu absolvovat.
Alka po šestce
 
Principy života mi nejvíc pomáhají v jistotě, že ač se octnu v životě tváří v tvář jakékoli zkušenosti nebo situaci, ve které mi není dobře, tak nepociťuji zoufalství a nestěžuji si na osud, ale hledám, jak to zvládnout, co se z toho naučit a jak se dostat dál. Často si pak s mužem říkáme "zlatý principy"...
Jitka Kořínková
 
Co pro mne znamenají Principy života? Je to něco, bez čeho už si nedokážu život představit. Je to nejlepší investice do mého života.
Hanka
 
Rád bych uvedl pár pocitů a faktů ze studia Principů života, kterému se věnuji asi půl roku.
Pokud mám vyjádřit vše pocitově, cítím se daleko svobodnější, mám prostor přemýšlet o svém životě, iluzích, cílech a krocích, které k cílům vedou. Zbavuji se postupně starých a zakořeněných strachů, brzdících můj osobní i profesní život. Učím se postupně vyhodnocovat veškeré životní situace bez iluzí a nepravd, což se zprvu zdá jako výběr těžší a složitější cesty, nicméně - i po tak krátké době, co jsem se touto cestou vydal, cítím obrovské uspokojení, a naopak se můj život stává bohatším, soustředím se především na podstatné věci pro můj život, což je řečeno slovy reklamního spotu vidět i navenek.:-)
Pokud se budu držet faktů, tak založil jsem společnost, která i přes varování okolí (velké konkurenční prostředí, finanční nároky, lidé apod.) začíná fungovat - ztratil jsem dřívější strach z případného neúspěchu, což vede ke 100% práci pro klienty, které pak neztrácím kvůli kompromisním (díky strachům) řešením, jenž nepřinášela předpokládaný užitek.
Zlepšila se komunikace i v mém soukromém životě a jako nejdůležitější efekt vnímám, že mně moji nejbližší sdělili, že neví proč, ale že se zase usmívám a jsem jejich "starej" Jirka - plný elánu a optimismu.
Těším se na další seminář Principů života, práci na sobě a objevování nových zákoutí mé duše, a tím zlepšení mého života.
Jirka - po 1.semináři
 
Když jsem začala chodit na semináře PŽ, měla jsem za sebou  manželství, ve kterém jsem byla nespokojená a chtěla jsem pochopit proč. Také jsem chtěla a chci v novém  partnerském vztahu a rodině dělat věci jinak - a v  Principech života nacházím způsoby, jak.
Víc se mi daří  uvědomit si, co v životě skutečně chci, co pro to dělám a jaký je výsledek.
Zora
Důvodem, proč jsem se začal o Principy života zajímat a později i navštěvovat semináře, byla moje  nespokojenost s osobními vztahy.
Uvědomil jsem si, že pokud je chci změnit, tak se musím změnit já, a ne mé okolí.
Honza
Učíme se  mluvit o našich pocitech, porozumět, co znamenají -  rozebíráme  dohromady situace, které jsme si vytvořili a  spolu hledáme jejich řešení.
Zora a Honza po šestém semináři
 
Principy života jsou důležitá součást mého života. Je to moje vzdělávání, učení se,  které jsem dlouho hledala, abych se mohla naučit spoustu věcí. Vyjmenovala bych jich celou řadu. Zatímco dřív jsem chtěla nemít problémy, teď chci umět problémy řešit. Vlastně ani nemluvím o problémech, říkám, že se učím řešit situace, které mě potkávají. Je to proces bez konce, ale to je na tom to krásné, že se pořád objevují věci, které stojí za prozkoumání a vylepšení.
Broňa Prušáková
 
Principy života mi pomáhají se lépe orientovat v životě. Učím se víc rozumět sobě a životu. Učím se přijímat realitu života takovou, jaká je.
Zuzana – po 4.semináři
 
Principy života jsou mým každodenním nepostradatelným společníkem na cestě životem. Díky nim jsem pochopila, že se dá žít tak, aby se mi to líbilo a už taky vím "jak se to dělá". Uvěřila jsem, že si opravdu můžu splnit všechny SVÉ sny (své podtrhuji, protože právě díky Principům vidím, jak je důležité vědět, které sny jsou skutečně MOJE).
V realitě to vypadá tak, že já, která jsem "NIKDY neměla štěstí na chlapy", mám moc pěkný vztah s mužem, který mě má rád. Já, která jsem vždycky musela mít ve všem pravdu a všechno jsem věděla nejlíp, se v případě konfliktu snažím v první řadě ptát na to, jak věci vidí ten druhý. Já, která jsem neujela dopravním prostředkem víc než dvě zastávky, teď každodenně strávím v MHD skoro dvě hodiny - úplně v pohodě a za měsíc letím za oceán (letadlo je pro neurotiky agorafobiky - to jsem byla já - něco jako pro astronauty výlet na Pluto). Ta tam je chronická žaludeční gastritida, už jím kromě majonézy snad všechno a nemusím brát hrsti léků a nechat si strkat do krku hadici. Vlastně už nebývám vůbec nemocná. A tak dále bych mohla pokračovat ve výčtu "co všechno je lepší".. Mám se zkrátka velmi dobře. Konečně jsem začala žít.
Hana Drinocká, tč. po 10. semináři PŽ
 
Principy změnily můj život tím, že teď si ho dokážu měnit sám... a čím dál víc mě to baví.
Jirka L.
 
Největší pohnutkou "zkusit ty Principy"  byla pro mne touha vystoupit z dlouholetého boje a začarovaného kruhu  odborně zvaného mentální bulimie.
Zkusila jsem snad všechno, abych tuto hrůznou kapitolu konečně a nadobro ukončila - přes léčitele, esoteriku  a psychoterapii, vše však s velmi chabými (tedy žádnými) výsledky.
Můj boj s tělem a mojí ženskostí začal po nějaké chvíli pokaždé nanovo.
V té době jsem ovšem nebojovala pouze se svým tělem, ale snad na všech frontách mého života: Ve vztazích všeobecně, ve "vztahu" se ženatým mužem, v práci, ale především sama se sebou. Nebyla jsem schopna udělat krok bez „požehnání“ autorit.
Skrze studium Principů života jsem došla k poznání, že směr, kudy a kam můj život povede, určuji pouze já sama a mohu si ho vytvářet takový, jaký potřebuji a jaký se mi líbí. A pokud se mi něco nelíbí, mohu to sama změnit.
Rozhodla jsem se tedy, že si udělám živnostenský list, čímž jsem si splnila jeden ze svých snů – být masérkou. Mám krásný vztah s mužem, za kterého jsem se provdala. A před necelými 14ti dny jsem přivedla na svět naši dcerku.
Principy Života jsou pro mě jako hudební tóny a stupnice, ze kterých si mohu složit vlastní symfonickou báseň "Z mého života".
Míša Minaříková, psáno po 8. semináři
 
Principy života mě posunuly v mojí životní i profesní kariéře.
Zjednodušeně řečeno, znáte ten pocit, kdy se Vám nedaří a nevíte, co s tím, víte, že je něco špatně, a nevíte konkrétně co, rádi byste něco změnili a nevíte jak? Tak odpovědí na to jsou Principy života.
Martin K. – po 5.semináři
 
Studiem Principů života se můj život velmi změnil. I v práci mi vyšli vstříc, nebudou mi toto vzdělávání zahrnovat do dovolené. Stejně jako já cítí ten přínos a jsou rádi, že na sobě pracuji. Nevím, jak bych nejlépe vyjádřila, co mi to přináší, protože mám pocit, že za tu dobu, co na sobě pracuji, se změnilo moc. Je několik věcí, které však já ve svém životě považuji za změny zásadní. Určitě se budou přidávat další, možná se už přidávají, ale tyto mě teď napadají:
Tolerance - daleko větší tolerance k ostatním, více beru lidi takové, jací jsou s jejich klady i nedostatky. A daleko větší tolerance k sobě samé.
Chuť se měnit - velká motivace ke změnám, když vidím, jak to funguje a jak to jde lépe a může jít ještě lépe, tak abych měla vážně radost ze života.
Vědomí, že svůj život si tvořím - když si to uvědomím, je to naprosto uklidňující, motivující k tvořivosti, a k činnosti vůbec.
Klid a rovnováha - každopádně jsem čím dál klidnější a vyrovnanější. Cítím to sama na sobě a vnímají to i lidé kolem mě.
Lepší vztahy - všechny. S přáteli, v rodině, v práci a s muži. Řekla bych i přínosnější, hodnotnější, naplňující.
Lepší, vlastně úplně jiná komunikace. Vždy jsem si myslela, jak jsem hrozně komunikativní a teď vlastně zjišťuji, že na tom teprve začínám pracovat. Je to báječné a především osvobozující.
Pochopení smyslu života, vztahů - určitě jsem se na to mockrát ptala a nenacházela odpověď. Čím více se učím a pracuji na sobě, tím lépe si sama sobě odpovídám na tuto otázku.
Přirozená autorita - vždycky jsem přemýšlela nad tím, jak to ti lidé dělají. Už mi to došlo. Pochopila jsem řadu věcí. Ověřila jsem si, že fungují pocity. Učím se je respektovat, brát vážně a řídit se jimi. Není to pro mě lehké.
Vzácnost jiných úhlů pohledu - i když někdy zuřím a nechci to slyšet a vytáčí mě to, uvědomuji si, jak jsou důležité a jakým jsou přínosem.
Pořádek v životě - to snad ani nebudu rozvádět. Mizí mi z něj prostě chaos, nedořešené věci.
Změna hodnot - neskutečné!!! Jde mi to pomalu, ale s každým pochopením krůček po krůčku přenastavuji svůj žebříček hodnot.
Pochopení rozdílu mezi chtít a muset. Často je to o boji. Ale často proto, že přesně nevím, co chci.
Pochopila jsem, že je to práce na celý život, která je obrovským přínosem. Musím říct, že mě tato forma vzdělávání a práce na sobě a svém životě velmi baví, právě pro ten přínos. Často si připomínám praxi, aby nezůstávalo jen u teorie. I když ono to jde, aspoň u mne ruku v ruce.  Určitě mám čím dál větší chuť, ale i odvahu a touhu žít plnohodnotněji. Celým svým srdcem to cítím a začínám to tak dělat.
Změna myšlení a přístupu ke všem oblastem života, věcem a lidem je naprosto zřejmá. Všechno je to velmi osvobozující, je to neuvěřitelné ušetření času a energie, které se dají využít jinak. Nikdy se mi ani nesnilo o tom, jakou sílu má myšlenka. Že změnit můžu, co chci. Že hlavně se změnou musím začít u sebe, u svého přístupu. Dnes vím, že nejvíc bolí setrvávat v tom, co mi není příjemné a nepohnout se.
Jana Zachovalová
 
Principy života jsou pro mne o nalezení vnitřní rovnováhy.To souvisí s ujasněním si svých hranic, a taky směru svého životního cíle.
Martina Švecová
 
Studium Principů života mě vede k poznání, kdo jsem, a zbavuje mě strachu z žití. Cítím se svobodnější, uvědomuji si, že mám v každé situaci volbu a mám možnost vše vyřešit ke své spokojenosti.
Jitka Sedlářová

Jmenuji se Jitka Sedlářová (st.), je mně 47 let, soukromě podnikám a také pociťuji nesmírnou úlevu, že ne Bůh, ani osud, ani štěstí, ani smůla ani to rozšířené "asi to tak má být", ale že to já, a jen já, si všechno, co jsem prožívala, a prožívám, tvořím sama, a že taky všechno, co prožívat budu, můžu ovlivnit. A to ve všech oblastech svého života - že se já můžu rozhodnout a ovlivnit, jestli budu nemocná nebo zdravá, jestli mě má práce bude nudit nebo naplňovat, jestli mé vztahy s lidmi budu ničit nebo budovat. A tu jistotu mně dávají Principy života, protože díky jejich pohledu na svět a život už vím, že budu vědět JAK. Jak na to, abych si svůj život mohla tvořit sama. Je to první a zatím také jediná filosofie (pro mě i první psychologie, první učení, první studium), která mně na tuto otázku "JAK?" dává jasnou odpověď. Mohla bych popsat ještě desítky stránek o svém nadšení, nadějích a změnách, které díky PŽ prožívám a uskutečňuji, a stejně bych nevyjádřila to, co cítím. Asi nejvýstižněji bych řekla, že z mého úhlu pohledu jsou PŽ mistrovským dílem, díky kterému už tuším, jaký je smysl mého života. PŽ5

Díky Heleně a principům života, jsem si mnohé dokázala poskládat, přestože jsem nyní teprve absolvovala 9 pž. Mnoho důležitých momentů mi došlo na seminářích, ale taky jsem si jich i pak všímala ve svém životě. Zatím je mi daleko lépe, co se týká mého zdravotního stavu, vysadila jsem většinu léků u RS, která mně trápí dost dlouho, intenzivně asi 4 roky, kdy vím, co mne za nemoc trápí konkrétně. Má nemoc je vlastně barometr mého života, co dělám dobře a co zas špatně. Je to prostě zatím tak, ale díky tomu, že na sobě mohu pracovat, pociťuji úlevu v tom, že i s touto nemocí je možno něco dělat. Vlastně nikdy a v ničem si nemohu říct, a teď mám hotovo. A to je na tom to kouzelné. Jana PŽ 9

Jmenuji se Ivan Beneš, je mi 54 let, jsem soukromý projektant a roku 1999 jsem onemocněl chronickou leukémií, která je z pohledu současné medicíny nevyléčitelná a lze ji zadržovat chemoterapií podle statistik od několika měsíců do několika let, nejdelší známá doba přežití po propuknutí nemoci je 25 let. Chemoterapii nasazují lékaři v okamžiku, kdy rakovinové buňky v krvi překročí hranici cca 35 až 40 gramů na litr a začnou likvidovat červené krvinky. U normálních pacientů po každé chemoterapii, která se opakuje většinou několik měsíců po dvou týdnech, objem zhoubných buněk různou rychlostí, která je individuální, stoupá ke zmíněné kritické hranici. Délka přežívání pacienta závisí na tom, jak často je nutné ho léčit a jak dlouho tělo opakované chemoterapie vydrží. Naposledy mě léčili před čtyřmi roky, kdy na počátku léčby jsem měl 60 gramů zhoubných buněk na litr. V té době jsem ukončil studium metody Mandala života, která předcházela filozofii Principy života a  o které jsem si myslel, že bude zázračným lékem a bude stačit, když absolvuji jednotlivé semináře, ale ukázalo se, že nikoli. Prošel jsem velkou krizí a rozčarováním, kdy současně Helena Vertelmanová uvedla do života filozofický systém Principy života. Přestože jsem se kvůli uvedenému zklamání a rozčarování na více než rok od autorky Principů života úplně separoval, naštěstí pro sebe jsem pokračoval ve studiu Principů života u jiných tekajenů. V okamžiku, kdy jsem se odrazil ode dna své krize při probíhající léčbě, začal jsem se v reálném životě stavět na vlastní nohy podle mého názoru v souladu s filozofií Principy života. Můj zdravotní stav se začal prudce zlepšovat a můj lékař tabulkově předepsaný počet infuzí nedodržel a léčbu přerušil. Rok po přerušení léčby jsem měl na litr krve 4,5 gramu zhoubných buněk, normální lidé mají, myslím, 0 až 2 gramy. Z hlediska běžného lékařského vyšetření bylo možné o mě konstatovat, že jsem úplně zdravý. Tento stav trval do listopadu loňského roku, kdy na pravidelné podrobné kontrole zjistili 6 gramů buněk na litr. Dalo by se říci, že mohlo jít o běžnou nepřesnost v měření. V té době jsme čekali s manželkou mimino, které se narodilo den po vánocích a věděli jsme už několik měsíců, že to bude kluk. V lednu letošního roku jsem byl v rámci dalšího studia Principů života na absolventském semináři introspektivní rekonstrukce, kde jsem zjistil, že podvědomě jsem si přál dceru a příchod syna byl pro mě zklamáním a navíc jsem neměl vnitřní odhodlání se za oba mé nejbližší s plným nasazením v případě vnějšího ohrožení postavit. Na dalších seminářích, které jsem absolvoval, jsem si díky informacím od autorky Principů života a jejího manžela uvědomil, že tento můj přístup je pokusem o vzpupnou vzpouru proti univerzálnímu řádu a jeho zákonům, které mi přinesly výzvu řešit v mém životě vztah k synovi a ukázat mu, jak nakládat s mužským potenciálem. Věřím tomu, že ten jeden a půl gramu navíc bylo upozornění od univerzálního řádu, že tudy ne.  Ten půlrok od narození Ondřeje, mého syna, jsem si v řece života proplaval, myslím, docela slušnými peřejemi, o kterých jsem si dříve myslel, že ty peřeje a ne můj přístup k nim mi způsobují nemoc. Ale ukázalo se, že takové peřeje, když se jimi člověk snaží upřímně proplout, mají léčebný účinek. Na poslední kontrole krve v půlce června jsem měl hladinu těch zhoubných buněk zpět na 4,5 gramu a věřím tomu, že to nebyla běžná nepřesnost v měření.
Tak to, mimo jiné, pro mě znamenají Principy života.

Ahoj. Jsem Naďa Georgievová, jsem žena, jsem člověk.
Uvědomit  si tuto základní pravdu o realitě mi umožnilo až studium praktické sebezkušenostní filozofie - Principy života - Heleny Vertelmanové.
Dostala jsem nabídku k používání  tohoto "nástroje" a je na mně, co s tou nabídkou budu dělat, jak tedy s tímto nástrojem budu v mém životě pracovat. Já jsem volila cestu - nabídku, používat tento nástroj. Využiji ji  a beru ji se vším, co k tomu patří, tedy i s tím, že používat takový nástroj, vzít jej pořádně do mých rukou, je a bude pro mně velkou celoživotní výzvou. Naučit se pracovat s tímto nádherným nástrojem tak, abych jej dokázala opravdu využít k mé spokojenosti je cíl, který jsem si sama v sobě ujasnila. Došlo mi totiž, že bez spolupráce s Helenou a lidmi v síti PŽ jsem jen ztraceným "blatouchem" na poušti.
Principy života, jsou pro mně tou řekou, ve které se nebojím plavat. :)

Když jsem se poprvé setkala s odblokem podle Mandaly života, tak jsem byla alkoholikem. I manžel pil a naše manželství bylo "Itálie".  Náš vztah to bylo opití, hádky, moje řvaní a jeho vyhrožovaní, že si něco udělá. Domů jsem jezdila se strachem co zase bude. Po čtyřech letech práce na sobě a studia Principů života alkohol nepiju, domů se těším. Odešla jsem z práce ve státním sektoru, začínám pracovat jako ředitelka CK. Když se ohlédnu a vidím jak jsem se změnila, tak věřím, že v budoucnu se budu mít ještě líp. A těším se na to. Hana PŽ 12